Article
Full entry |
PDF
(0.2 MB)
Feedback
PDF
(0.2 MB)
Feedback
Summary:
Zřejmě nejvýznamnější evropský matematik středověku Leonardo z Pisy (přibližně 1170 – 1240), více známý pod přezdívkou Fibonacci (tzn. syn Bonacciův), se zapsal do dějin matematiky především tím, že seznámil Evropu s indicko – arabskou poziční desítkovou soustavou. Přitom „nula“ u něho vystupuje již jako skutečné číslo. Kromě toho obsahuje Leonardova stěžejní kniha Liber abaci (1202) také řešení řady elementárních problémů, včetně tzv. úlohy o králících, která vede na posloupnost celých čísel. Článek se zabývá vlastnostmi Fibonacciových čísel a jejich užití ve výuce matematiky na střední škole.
Summary:
The Fibonacci is a basic concept for an important part of the elementary number theory. This remarkable sequence, perhaps somewhat surprisingly, applies to various situations not only in mathematics but also in a number of other science disciplines. The main purpose of the paper is to remind the reader of some basic properties of this sequence and its terms, the so-called Fibonacci numbers, and to mention some possibilities of their usage in various fields. This approach can direct teachers of various subjects or specialists in the relevant fields to acquaint themselves with the Fibonacci sequences. In this way, a teacher, often with only basic mathematical erudition, can intensify the motivational influence of his work with students in the given subject. Moreover, the usefulness of suitable models of the Fibonacci numbers for the proof of certain relations is demonstrated at the end of the paper.
Search
Partner of
