[1] Aristarchus of Samos: Peri megethón kaí apostemáton helión kaí selénes. Translated from ancient Greek to Latin by F. Commandino in 1572.

[2] Aristote: Du ciel. 350 BC, text établi et traduit par P. Moraux, Les Belles Lettres, Paris 1965.

[3] Belet, M., Belet, A.: Look at the stars and become a geometer. In History of Mathematics: Histories of Problems, Ellipses, Paris 1997, s. 255–283.

[4] Carlip, S.: Aberration and the speed of gravity. Phys. Lett. A 267 (2000), 81–87. MR 1746860 | Zbl 0948.83023

[5] Copernicus, N.: Complete works, vol. II, On the revolutions. Polish Sci. Publishers, Warsaw–Kraków 1978. MR 0835437 | Zbl 0124.26402

[6] Einstein, A.: Über den Einfluss der Schwerkraft auf die Ausbreitung des Lichtes. Ann. d. Phys. 35 (1911), 898–908.

[7] Goldstein, B. R.: Eratosthenes on the “Measurement” of the Earth. Historia Math. 11 (1984), 411–416. MR 0773794 | Zbl 0557.01002

[8] Grygar, J., Horský, Z., Mayer, P.: Vesmír. Mladá fronta, Praha 1979, 1983.

[9] Halley, E.: Methodus singularis qua Solis Parallaxis sive distantia a Terra, ope Veneris intra Solem conspicienda, tuto determinari poterit. Trans. Roy. Soc. London (1716), 454–564.

[10] Impey, C., Hartmann, W. K.: The universe revealed. Brooks-Cole 2000.

[11] Kippenhahn, R.: Odhalená tajemství Slunce. Mladá fronta, Praha 1999.

[12] Křížek, F., Křížek, M., Šolc, J.: Jakou hmotnost má černá díra uprostřed naší Galaxie?. PMFA 49 (2004), 104–113.

[13] Křížek, M.: Numerical experience with the finite speed of gravitational interaction. Math. Comput. Simulation 50 (1999), 237–245. MR 1717610

[14] Křížek, M.: Proč ve vesmíru pozorujeme zdánlivě nadsvětelné rychlosti?. PMFA 44 (1999), 218–226.

[15] Křížek, M., Pradlová, J.: On the nonexistence of a Lobachevsky geometry model of an isotropic and homogeneous universe. Math. Comput. Simulation 61 (2003), 525–535. MR 1984150

[16] Kulhánek, P.: Gravity Probe B — ověřování základních principů Einsteinovy obecné teorie relativity. PMFA 49 (2004), 226–233.

[17] Laplace, P. S.: A treatise in celestial machanics, vol. IV, book X. (Přeložil N. Bowditch.) Chelsea, New York 1966. MR 0265115

[18] Marsh, G. E., Nissim-Sabat, Ch.: Comment on “The speed of gravity”. Phys. Lett. A 262 (1999), 257–260.

[19] Maor, E.: Venus in transit. Princeton Univ. Press, Princeton 2000.

[20] Mirabel, I. F., Rodríguez, L. F.: Microquasars in our Galaxy. Nature 392 (1998), 673–676.

[21] Poincaré, H.: Sur la dynamique de l’électron. C. R. Acad. Sci. Paris 140 (1905), 1504–1508.

[22] Rektorys, K.: Přehled užité matematiky I. Prometheus, Praha 1995.

[23] Ron, C., Vondrák, J.: Expansion of annual aberration into trigonometric series. Bull. Astron. Inst. Czechosl. 37 (1986), 96–103.

[24] Said, S. S., Stephenson, F. R.: Solar and lunar eclipse measurements by medieval Muslim astronomers. J. Hist. Astronom. 27 (1996), 259–273. MR 1403882

[25] Sellers, D.: The transit of Venus: the quest to find the true distance of the Sun. Megavelda Press 2001.

[26] Steele, J. M., Stephenson, F. R.: The accuracy of eclipse times measured by the Babylonians. J. Hist. Astronom. 28 (1997), 337–345. MR 1486995

[27] Stephenson, F. R.: Historical eclipses and Earth’s rotation. Astronomy & Geophysics 44 (2003), 22–27.

[28] Šolc, M., Šolcová, A.: Astronom Bessel. Rozpravy NTM v Praze, sv. 107, Z dějin geodézie a kartografie, č. 5 (1986), 135–150.

[29] Šolcová, A.: Johannes Kepler — zakladatel nebeské mechaniky. Prometheus, Praha 2004.

[30] Flandern, T. van: The speed of gravity — what the experiments say. Phys. Lett. A 250 (1998), 1–11.